Zdánlivá účinnost Tepelných čerpadel vs. účinnost podlahového topení.

Účinnost je skalární fyzikální veličina. Udává poměr mezi energií získanou (užitečnou), což může být například strojem vykonaná práce a energií dodanou. Pokud posuzujeme zařízení (systém), které nedokáže energii akumulovat, můžeme účinnost brát jako poměr mezi výkonem a příkonem.

Energie dodaná stroji je vždy větší než práce strojem vykonaná (v opačném případě bychom mluvili o tzv. perpetuum mobile), kvůli ztrátám – přeměně energie na neužitečné druhy (např. v důsledku tření se mění mechanická energie v teplo). Proto účinnost je vždy menší než 100 %.

Zdroj: Wikipedie

Vyjádření dílčích energetických vstupů, výstupů a ztrát systému nazíváme Energetická bilance, která je nejlépe znázorněna pomocí Senkeyova diagramu.

Účinnost větší než 1, nebo větší než 100%: Vždy se jedná o účinnost, kterou lze nazvat relativní nebo zdánlivou, nikoliv skutečnou, protože se započítává jen jistá část vložené energie.

Tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla mají udávanou účinnost větší než 1, je tedy zdánlivě účinější než 100% ?, pokud se pro vstup počítá pouze vložená ušlechtilá energie (elektrická energie, ...) a jako výstupní energie se počítá celková tepelná energie dodaná tepelným čerpadlem. Do tepelného čerpadla ale vstupuje i další energie, tepelná, získaná z jiného, vnějšího, zdroje tepla, kterými jsou rúzné typy výměníků odebírající teplo venkovnímu vzduchu, vodě, zemi nebo z hlubinného vrtu. Proto se správně mluví o tepelném faktoru.

Zdroj: Wikipedie

Do takto pojaté energetické bilance nebývá záměrně započten vnější zdroj tepla, nebo ztráty energie samotným provozem systému.

ELEKTRICKÉ PODLAHOVÉ TOPENÍ

Elektrické podlahové topení pracuje s účinností blížící se 100%. Nedochází zde téměř k žádným ztrátám vlivem provozu zařízení a téměř veškerá vstupní elektrická energie je tak proměněna v teplo. Dá se tedy hovořit o elektrickém podlahovém topení jako o neúčinějším způsobu vytápění.

Spalování 

Účinnost vyšší než 1 se někdy uvádí i u kondenzačních kotlů. Je to dáno tím, že jako základ účinnosti kotlů se nebere spalné teplo paliva (které vyjadřuje celou chemickou energii), ale jeho výhřevnost, ve které není započtena energie skupenského tepla vodní páry ve spalinách. Pokud se toto teplo využije (voda ve spalinách zkondenzuje), může být výstupní energie kotle vyšší než výhřevnost a jejich poměr je pak vyšší než 1. Výstupní energie kotle je však vždy menší než spalné teplo a celková účinnost je tak vždy menší než 1.

Zdroj: Wikipedie